S nástupem rodu Habsburků na český trůn začala domácí kultura přijímat četné impulzy z celé Evropy. V polovině 16. století se v zemích Koruny české prosadila renesance a to ve všech kulturních projevech. Zlatým věkem vědy, literatury, výtvarného umění, ale především hudby se stala pro Prahu doba vlády Rudolfa II. Pověstná kapela císaře Rudolfa přišla do Prahy spolu se dvorem v roce 1583 a v Praze tak našli uplatnění umělci z celé Evropy. Díla skladatelů, kteří působili přímo v rudolfínské kapele, nebo pracovali pod jejím hudebním vlivem, tvoří osu tohoto programu.
Jak vysoká úroveň hudební kultury byla umožněna touto skvělou dvorskou kapelou, o tom nejlépe svědčí to, že po roce 1585 působil v Praze jako varhaník v mešním kostele sv. Jana vynikající slovinský skladatel a jeden z nejvýznamnějších stoupenců vrcholného stylu polymelodického, Jacobus Gallus (+1591). Gallus byl jedním z nejpozoruhodnějších a v pravdě geniálních skladatelů konce 16. století a po právu mu náleží nejrozsáhlejší část našeho programu. Z českých skladatelů, kteří dovedli těžit z úrodné půdy vyspělé kultury, lze uvést také Kryštofa Haranta z Polžic (+l621), jehož nečetné skladby se snaží držet krok s vysokou úrovní tehdejší evropské hudby, jak zaznívala v Praze. Dalším znamenitým a možná nedoceněným autorem byl skladatel, spisovatel a rektor pražské univerzity a jeden z nejslavnějších humanistických latinsky píšících básníků své doby, Jan Campanus Vodňanský.
Exkurz do doby Rudolfa II. pak doplníme o díla dnes již téměř zapomenutých skladatelů, jako byl Boleslavský, Jitčínský nebo kněz a probošt litoměřický Jan Sixt z Lebendorfu. Za pozornost jistě stojí také instrumentální dílo – tance – loutnisty Mikuláše Šmala a Joannesa Bernera.
Díla všech těchto mistrů jsou jasným a přesvědčivým dokladem toho, že rudolfínská Praha byla jedním z nejvýznamnějších středisek evropské hudby. Po smrti Rudolfově roku 1612 přesídlil jeho nástupce Matyáš do Vídně a tím byla vzata Praze dvorská kapela a s ní i důležitá podmínka zdárného vývoje hudební kultury.
Úprava a aranžmá: Martin Jakubíček
PROGRAM:
- Anonymus: Písnička příkladná
- Jan Facilis Boleslavský: Když jsi v štěstí
- Domin Blažej Jitčínský: Píseň nová
- Anonymus: Píseň velmi potěšená
- Jan Campanus Vodňanský: Psalm XXV
- Jan Campanus Vodňanský: Odarion I
- Jan Campanus Vodňanský: Oda XCIV
- Jan Campanus Vodňanský: Odarion XVI
- Jan Campanus Vodňanský: Odarion X
- Joannes Aegidius Berner von Rettenwert: Tance
Přestávka
- Jan Adelf: Píseň satirická
- Jacobus Handl Gallus: Orietur stella ex Iacob
- Jan Sixt z Lechensfeldu: Magnificat
- Mikuláš Šmal z Lebendorfu: Tance
- Jacobus Handl Gallus: Si vox est, canta
- Jacobus Handl Gallus: Linquo coax ranis
- Jacobus Handl Gallus: Anseris est giga
- Jacobus Handl Gallus: Gallus amat Venerem
- Jacobus Handl Gallus: Quam gallina suum parit ovum
- Anonymus: Tebe Boha vzýváme
ÚČINKUJÍ:
Czech Ensemble Baroque
Ensemble Baroque Quintet
- Kamila Zbořilová – soprán
- Tereza Válková – mezzosoprán
- Lucie Karafiátová – alt
- Jakub Kubín – tenor
- Martin Vacula – bas
loutna – vla da gamba – org – cornamusa – fl | celkem 5 hráčů
dirigent: Roman Válek
Nastudováno pro Bacha na Mozarta! 2016
délka programu: asi 90 minut s přestávkou
Změna 
vyhrazena.
Ukázka z koncertu:
