Velký pátek 7. 4. 1724 poskytl Johannu Sebastianu Bachovi příležitost zcela nového druhu. Toho roku totiž trval půst déle, než advent. Figurální hudba se nesměla provozovat po celých šest týdnů. V hlavních lipských kostelích se při ranních bohoslužbách na velký pátek zpívaly podle starodávné tradice Janovy pašije a to ve čtyřhlasém polyfonním provedení.
V protestantských kostelích jiných měst, především u šlechtických dvorů byly však již dávno zavedeny modernější verze hudebních pašijí, v nichž se vyskytovaly krom přesných citací biblického textu také rozjímavé věty ve formě árií a recitativů a instrumentální doprovod. Vzhledem k tomu, že Lipský Nový kostel byl otevřen nejnovějšímu vývoji v oblasti duchovní hudby (které prosadili Kuhnau a Telemann), byla po několika menších přích a vyjednáváních konzistoř ochotna poskytnout Bachovi prostor pro jeho inovativní hudební postupy a ztvárnění. Vokálně instrumentální ansámbl nutný k provedení Janových pašijí svou velikostí daleko přesahoval všechno, co Bach dosud v kostele použil. Spojil dohromady dva lipské sbory (od sv. Tomáše i od sv. Mikuláše), kromě toho musel angažovat další instrumentalisty, nejen kvůli rozšíření smyčcové skupiny a zdvojení bassa continua (varhany a cembalo), nýbrž i pro dosažení speciálních barev a zvukových efektů (předepsány jsou příčné flétny, violy d’amore, gamby a loutny). To všechno mělo sloužit k zesílení patetického výrazu pašijového příběhu samotného i ke zdůraznění kontemplativní nálady lyrických úseků.
Protože lipská konzistoř striktně vyžadovala použití biblického textu pašijí, nemohl Bach sáhnout po některém z existujících libret k pašijovým oratoriím, jako byl například proslulý text Brockesův s rýmovanými parafrázemi biblického vyprávění. Materiál vhodný k doplnění biblické prózy musel proto sestavit sám, možná s pomocí nějakého poradce. Výsledkem byla sbírka jednotlivých básní, vybraných z publikovaných děl B. H. Brockese, Ch. Weiseho a Ch. H. Postela. Janovy pašije jsou tak jediné z trojice velkých Bachových Velikonočních oratorií, které nemají jednolitý text.
DURATA:
120 minut s přestávkou
ORCHESTR: 4-3-2-2-1 | 2fl, 2ob, fg, the, org, cemb, ti (20 hráčů)
SBOR: SATB (16 zpěváků)
V německém originále
SOLI:
Lenka Cafourková, Romana Kružíková
Monika Jägrová
Jakub Kubín, Jaroslav Březina
Roman Hoza
Změna obsazení vyhrazena