Händel, G. F.: Alexander’s Feast

The Power of Music“ (1697), oratorium pro sóla, sbor a orchestr HWV75

Když George Fridrich Händel přijel v roce 1710 do Londýna, jeho hlavním zájmem byla italská opera. Mnoho let byly jeho inscenace hojně navštěvované, ale nakonec se vkus doby přece jen začal měnit a od Händela se jeho příznivci začali odklánět. Händel několik sezón bojoval s konkurenčními soubory – s větším či menším úspěchem. Také konflikty uvnitř Händelovy operní společnosti oslabovaly umělecký chod souboru a výdaje neustále převažovaly nad zisky. Nezdolný Händelův umělecký, ale také podnikatelský duch však nakonec nalezl způsob, jak prorazit tuto smolnou etapu své kariéry. Rozhodl se získat zpět přízeň konzervativního anglického publika tím nejpřímočařejším způsobem. V roce 1736 ho dramatik a básník Newburgh Hamilton povzbudil k tomu, aby zhudebnil slavnou báseň Johna Drydena Alexandrova slavnost. V angličtině.

Alexander’s Feast

Händel k původnímu purcellovskému pojetí cecilské ódy přidal veškerou svou zkušenost z divadla a využil v maximální šíři barvy orchestru. Buď on, nebo Hamilton, který text upravil, ignoroval konvenční požadavek sboru na konci každé strofy a vyhnul se tak nebezpečí statického popisu díky překvapivým recitativům a orchestrální barevnosti, které tak odpovídají podtitulu básně „Síla hudby“.

Alexandrova slavnost opěvuje oslavu dobytí Persie Alexandrem Velikým. Ačkoli dílo vyzdvihuje sílu Alexandra, rovnocenná je zde postava hudebníka Timotea, který svým uměním ovládne emoce mocného bojovníka. Nakonec podněcuje Alexandra, aby vypálil město Persepolis a pomstil vyvraždění Řeků. Příběh však nekončí ironickým srovnáním síly hudebníka s velkou silou dobyvatele. V závěru oratoria Händel a Hamilton cíleně podkopávají význam pohanského umění, které kontrastuje s příchodem sv. Cecilie a nové „posvátné“ hudby. „Zatímco pokorný služebník sice může být silný, nejlepší hudba má vždy větší moc povzbudit a posilnit své posluchače.

Účinkují:

SOLI:

  • Markéta Böhmová – soprán
  • Jaroslav Březina – tenor
  • Jiří Miroslav Procházka – bas
  • Sbormistr: Tereza Válková
  • Koncertní mistr: Elen Machová
  • Dirigent: Roman Válek

ORCHESTR:

4-4-3-2-1, 2fl, 2ob, 2cor, 2fg, 2tr, the, org, cem, timp (28 hráčů)

SBOR: SATB (16 zpěváků)

V anglickém originále

Nastudováno pro Letní školu barokní hudby 2018

Obnovené nastudování pro cyklus Bacha na Mozarta! 2021 (premiéra: 17. 2. 2021)