Juda Makabejský je po Mesiáši nejslavnějším Händelovým oratoriem. Toto postavení mezi Händelovými oratorii však nezískal ani tak hudebními kvalitami, jako spíše svým zaměřením. Hlavní myšlenkou, které je všechno podřízeno je „svoboda“. Snad proto neztratil Juda Makabejský nic ze své aktuálnosti ani po dvou a půl stoletích. Bezprostředním podnětem k vzniku tohoto oratoria byl válečný konflikt mezi Londýnem a Edinbugrgem. Londýňané, které ohrožovala armáda Charlese Edwarda Stuarta zformovali oddíly dobrovolníků ze všech společenských vrstev a rozhodli se hlavní město ubránit vlastníma rukama. Všude bylo znát velké vlastenecké odhodlání a i Händel přispěl několika tématickými skladbami k vyburcování národa. Zdaleka nejcennějším dílem, do něhož se přímo promítají pohnuté okamžiky skotské invaze byl právě Juda Makabejský. Na veřejnosti zazněl Juda Makabejský poprvé 1. dubna 1747 v královském divadle Covent Garden, ale zkomponováno bylo na přelomu července a srpna 1746 jako „kompliment vévodovi z Cumberlandu k jeho vítěznému návratu ze Skotska“. Händel přesně vystihl momentální národní cítění a oratorium se proto setkalo s mimořádným ohlasem.Ve stejném roce bylo oratorium provedeno ještě čtyřikrát a od roku 1750 se hrál Juda Makabejský každoročně. Händel do oratoria s oblibou vkládal nové věty z jiných děl. Jednak proto aby nechal vyniknout pěvecké umění interpretů, kteří měli zrovna dílo provozovat a jednak proto, aby svá populární čísla, která znal celý Londýn, nabídl posluchačům v jiných souvislostech.
Největší důraz klade Händel jednoznačně na sbory a sólové ansámbly. Ty jsou zastoupeny v nebývalém množství a dávají možnost vyniknout i „vedlejším“ postavám obyčejných izraelců – lidí z davu – jejichž úloha tak získává na důležitosti.Snad vůbec nejpopulárnější Händelovou melodií se stal sbor „See the conqu’ring hero comes“. V Anglii se stal téměř národní písní, v Německu podle něj vznikla koleda. Na repertoáru jej má snad každý pěvecký sbor po celém světě. Sbor zazní při slavném příchodu Judova vojska a jedná se tedy o pochod, jehož atmosféra je umocněna použitím vojenského bubnu. Tento sbor nalezl později své místo i v dalším Händelově oratoriu „Joshua“
ÚČINKUJÍ
The Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir
Soli:
• Juda Makabejský (tenor): Jaroslav Březina/Tomáš Kořínek
• Šimon, jeho bratr (bas): Adam Plachetka/Roman Janál
• 1. Izraelská žena (soprán): Anna Mikolajzcyk/Marie Fajtová
• 2. Izraelská žena (soprán): Michaela Šrůmová
• 1. Izraelský muž (kontratenor): Piotr Olech
• 2. Izraelský muž, Eupolemus (bas): Josef Škarka/Jiří Miroslav Procházka
• Posel (alt): Kamila Mazalová
• Sbormistr: Tereza Válková /Jan Míšek
• Koncertní mistr: Helena Zemanová/Peter Zajíček
• Dirigent: Roman Válek
Orchestr:
4-3-2-2-1, 2-2-0-2, 2-2-0-0, cembalo, org, timpani (celkem 30 hráčů)
Sbor SATB:
4S-4A-4T-4B (celkem 16 zpěváků)
Nastudováno pro Třebíčský operní festival 2007
délka programu: asi 2 hodiny s 1 přestávkou
Změna obsazení vyhrazena.